Xingo

„Za všechno můžou Kubazové! I za naše posraný životy.”
- Xingo se rozčiluje po čtyřech pivech

Xingo byl Verpin, konfederační technik a později jeden z hrdinů odboje. Ačkoliv byl hermafrodit, celý život vystupoval jako muž.


Jméno: Xingo
Rasa: Verpin
Datum narození: 3. 6. 43 BBY
Planeta narození: Roche
Datum úmrtí: 17. 5. 6 BBY
Planeta úmrtí: Bwyrgen
Barva očí: černá

Vzhled

Černý, průměrně vysoký Verpin, který byl podle měřítek své rasy fešák, ale pro cizince naprosto zaměnitelný s jakýmkoliv jiným Verpinem. Během občanské války mu po těle přibylo mnoho jizev. Na sklonku života byl od pasu dolů kyborg.

Povaha

Flegmatický, tišší typ řešící problémy s chladnou hlavou. Nebál se pomoct, kde bylo třeba. Zřídka se rozzuřil, ale když se tak stalo, byl schopný se vrhnout do nebezpečí přímo po hlavě. Nenáviděl Kubaze a i když se tím nechlubil, věřil konspiračním teoriím, které hlásaly, že za všechno může tajné celogalaktické kubazské spiknutí.

Rodina

Otec Qolzo, šestnáct bratrů a sester.

Dovednosti

Xingo měl zručné ruce a vnímavou mysl, a tak si dobře rozuměl se šroubovákem i jiným nářadím a uměl si podmanit veškerou techniku ve svém okolí. Jen o něco hůř mu to šlo v pilotském křesle a okoukal pár fíglů od několika stíhacích es. Protože si dokázal zachovat klidnou hlavu a odstup, byl docela dobrý velitel a s puškou dokázal trefit víčko od piva na pětadvacet metrů.

Životopis

Před rozkazem 66

Xingo se vylíhl roku 43 BBY na Roche a pocházel z početné rodiny hodináře a mechanika Qolza, který měl kromě Xinga ještě dalších šestnáct potomků. Když Xingo povyrostl, začal se učit od svého otce všem jeho znalostem.

26 BBY

Při rodinném výletě v aquaparku byl park přepaden lovci, kteří se zaměřovali pouze na mladé Verpiny, a během chvíle bylo uneseno jedenáct Xingových mladších bratrů a sester. Bez příkras a naivních nadějí se vyrovnávala celá jeho rodina s tím, že unesené děti skončí jako pokrmy v restauracích na Kubindi. Tato rána Xinga silně zasáhla a zasadila v něm patologickou nenávist ke Kubazům.

21 BBY

V průběhu klonových válek se přidal ke Konfederaci nezávislých systémů, protože za republikovou agresi podle něj zcela jasně mohlo kubazské spiknutí a on to nehodlal nechat jen tak. Byl nasazen jako bojový technik a podpůrný pilot, protože ostré boje vykonávaly stroje. Svou službu bral velice vážně a věřil, že bojuje za všechny Verpiny. Za celou dobu se nepotkal s jediným Jediem a byl za to rád, protože byl přesvědčen, že byli do války vmanipulování těmi divochy z Kubindi.

Občanská válka

Konfederace válku prohrála a Xingo nemohl uvěřit, že byl z ničeho nic všemu konec. Vnímal, že příchod Impéria nevěstí nic dobrého, a záhy se začal pohyboval v okruhu odpůrců, se kterými plánoval kroky k nastolení příznivějších a spravedlivějších pořádků. Jeho obavy byly potvrzeny, když Impérium uzavřelo pevné spojenectví s Kubazy. Dostal se do tlupy Sawa Garrery a začal tak svou kariéru v Odboji.

15-13 BBY

Jako zkušený důstojník byl vyslán na Lorrd, kam se dostal bez povšimnutí imperiálních úřadů. Rychle kontaktoval tamní odboj, ve kterém se stal instruktorem, a vedl výcvik rekrutů ochotných riskovat svůj život v boji proti Impériu. Jedním z těchto rekrutů byl i Pacclo Piccazso. Po dva roky jim předával vše, co uměl, ale nakonec roku 13 BBY Lorrd opustil, ponechávaje tamní odboj, aby se postaral sám o sebe. Xingo se hodlal přesunout dál a pomoct vyrůst další odbojové buňce, a to se mu skutečně podařilo, na planetě Ekrie-mun Tuk.

12-7 BBY

Začátky nebyly snadné a několikrát měl namále, ale svou odvahou a tvrdohlavostí se dostal z každé šlamastyky a pomalu kolem něj rostla skupinka věrných.
Roku 10 BBY díky svým kontaktům sledoval zánik lorrdského odboje a i když ho to emocionálně zasáhlo, nenechal se ovládnout smutkem a ještě více se ponořil do svého poslání. Trvalo to roky, ale nakonec měla jeho buňka Soví nálet stovky členů po celé planetě a působila Impériu takové škody, že se mu nevyplatilo pokračovat tam ve svých aktivitách. Ekrie-mun Tuk a celá její soustava byla sice odstřihnuta od Holonetu a na nejbližším hyperprostorovém uzlu bylo stále nějaké ISD, které znemožňovalo létat tam i zpět, ale i tak zvítězili.

6 BBY

Xingo nabral nové síly, opustil Ekrie-mun Tuk a nevěděl, kam dál. Selhání lorrdského odboje stále cítil jako své selhání, a tak se rozhodl poslal zprávu svému starému příteli Pacclovi a zjistit, zda by nepotřebovali pomocnou ruku. Ten se překvapivě ozval do několika dní a nasměroval ho na místo setkání na planetě Yaga Minor. Xingo dodržel místo i čas setkání a dle domluvy se setkal s Pacclem a jeho přáteli Wyrrgym, Deekem, Kodym a Voh-Jinem. Seznámil se s nimi a vydal se jim pomoct v jejich úkolu. Jeho průběh byl ale narušen imperiálními jednotkami, které je začaly nahánět. Xingo byl společně s Kodym a Pacclem oddělen od zbytku skupiny a zahnán do kouta. Až na místě zjistil, že jak Pacclo, tak Kody byli ve skutečnosti Jediové, ale tenhle plamen vítězoslavné naděje zhasl téměř okamžitě, když byl Pacclo prošpikován blasterovou palbou a padl mrtvý k zemi. Xingo se v šoku s křikem vrhl na Ona, ale ten jej snadno mečem přeťal v pase a umírajícího jej nechal v prachu cesty, zatímco v souboji porazil Kodyho a v okovech ho odvedl pryč.
V bolestech na pokraji sil jej na stejném místě našel Wyrrgy, který mu okamžitě podal první pomoc, urychleně jej převezl do nemocnice a protože cítil zodpovědnost za to, co se stalo, zaplatil všechny výdaje na ošetření, kybernetické protézy i úplatky vedení nemocnice, aby o Xingovi nevedli žádné záznamy. Několik měsíců strávil rekonvalescencí, během které s ním členové skupiny průběžně udržovali kontakt. Xingo velice rychle zvládl ovládat své umělé končetiny, hnán přáním pomstít se Onovi nejen za své zmrzačení, ale hlavně za smrt Paccla.
Když toho byl schopen, kontaktoval skupinu, opět se s ní setkal a společně s ní se účastní výpravy mířící na Bwyrgen, do sídla rodu Di-Bona, kde došlo k bitvě mezi nimi a členy sekty. Nakonec byla skupina přemožena a oni jako zajatci dovedeni do srdce hory, kde měli být rituálně obětováni. Než se tak stalo, vtrhl tam On se svými imperiálními jednotkami a v nastalém zmatku se skupina osvobodila a boj začal nanovo. Xingo se během bojů přesunul stranou od skupiny, kde v přestřelce kosil jak imperiály, tak strážce sídla, jen aby byl náhle probodnut a v posledním okamžiku života ještě podříznut zezadu Onem, který jeho mrtvé tělo svrhl z římsy dolů do rozžhaveného magmatu.
Jako poslední výsměch, o kterém už Xingo nemohl vědět, bylo to, že ho On připravil nejen o přítele a půlku těla, ale také o jeho identitu, díky čemuž unikl, nepotrestán za všechny své zločiny.

Unless otherwise stated, the content of this page is licensed under Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License