Povídání o massifovi a nexu byla dětská knížka o podivném přátelství dvou roztomilých predátorů. Obsahovala mimo jiné příběh o tom, jak vařili dort z alderaanského melounu, kysaného zelí, myšohryza, koření na vindaloo a vajec geonosanské hydry a jak jim ho sežral kraytský drak.1
Historie
Knihu napsal v roce 462 BBY policejní inspektor Trrrachta, když si potřeboval vyčistit hlavu po obzvláště vypečeném případu, a ačkoliv ji pak s pomocí vydavatelství v Kachirhu vydal pod pseudonymem, byl literárními odborníky jako autor odhalen už v roce 459 BBY. V následujících desetiletích a staletích kniha takřka zlidověla, její výtisk bylo možné najít ve většině soukromých knihovniček a díky Klekipetrovi se dostala i do knihovny na Shurru VI.
Champbacca měl jeden výtisk ve své osobní knihovně v ředitelně enklávy a během války klonů ho půjčil Fosh Linn, která podle něj onen eklektický dort uvařila Simbaccovi.2 V roce 16 BBY tento výtisk sežral nexu M'Kesh.
V roce 1 ABY se několik výtisků získaných skupinou dobrodruhů při návštěvě knihovny na Shurru VI dostalo do rukou paní učitelce Tatrance, která je využila při výuce dětí na Jolly Jediovi.