Okikuti

Okikuti byla vesnice na Kashyyyku, proslulá zejména svým dřevozpracujícím průmyslem a relativně levnými parcelami, což byl důvod, proč tam měla své sídlo Komise odborného posouzení rodu. Ležela na skalách nad jezerem, v porostu nízkého wroshyrového náletu, a měla velmi malý a nepříliš chráněný přístav. Po vodě se odtamtud dalo pohodlně dostat do Tunnatutikanu na východě a za jasných dní bylo na severozápadě vidět špičku vládního stromu v Kepitenochanu.

Historie

Vesnička vznikla z malé osady, kterou založily četné výpravy z Rwookrrorro na východ a které potřebovaly před dalším postupem překonat rozsáhlé jezero. První zmínky o permanentním osídlení pochází z roku 4566 BBY, kdy tam zůstalo několik málo členů Pachacutecovy expedice převážně z rodu Tlacochitli, jimž se ze vší té vody udělalo trochu šoufl.
V následujících tisíciletích se tam s oblibou uchylovali obyvatelé hlavního města, kteří toužili po vesnické idyle bez přehršle politiky, a objevilo se tam i poměrně dost zchudlých nebo vyhnaných šlechticů z rodu Appachi a několik Nanwooků, jejichž zkušenosti se stavbou jednoduchých plavidel byly ve vesnici velmi žádané. Hospodářství dominovala těžba kvalitního dřeva a stavba lodí, ale veškeré výnosy končily v kapsách několika málo jedinců.
V roce 1461 BBY vesnici navštívila skupina Marrxových revolucionářů, kteří si chtěli postavit lodě k cestě přes jezero, ale narazili na tvrdý odpor místních a museli jít pěšky okolo.
Přibližně roku 500 BBY tamní sbor o Vánocích na návsi zpíval koledy a přál všem obyvatelům hodně štěstí, zdraví a klidu. Ačkoliv se jednalo o úsporné opatření, mnohým se to zalíbilo víc než tradičnější přáníčka a dárečky a stala se z toho moc pěkná a levná tradice.1
S příchodem Impéria bylo Okikuti jednou z prvních vesnic, které zůstaly zcela opuštěné, neboť obyvatelstvo prchlo do lesů či bylo hromadně nahnáno do pracovních táborů.

Rodáci

Unless otherwise stated, the content of this page is licensed under Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License