Jhonar Indyss

„Ten šperk patří do muzea, Solone!“
„Sám patříš do muzea, kašpare.“
- Jhonar Indyss a Gartek Solon se přetahují o artefakt

Jhonar Indyss byl Feeorin z Onderonu, profesor archeologie. Měl zelenou pokožku, zelenomodré oči a měřil přes dva metry. V jádru to byl dobrý Feeorin, co zabíjel jen v sebeobraně a v dospělosti si zvykl na pohodlí a peníze. Historie byla i jeho koníčkem, čím starší, tím lepší, a stejné kritérium aplikoval i na ženy,1 ale uměl zacházet i s moderními technologiemi a byl docela slušný hacker. Hrál na kytaru a za svůj dlouhý život si osvojil poměrně obsáhlý reperoár.

Historie

Před rozkazem 66

Narodil se roku 202 BBY jako Golovar, a to jako dvojče sestry Byany. Jeho otec vlastnil firmu na výrobu swoopů v Izizu, matka byla původně sekretářka, která se osvědčila nejen pracovně. Golovar jako malý rád četl dobrodružné romány a sledoval holofilmy o nebojácném archeologovi, což ho značně ovlivnilo a on nechtěl zdědit rodinný podnik; tuto výsadu ochotně předal sestře. Sám studoval historii umění na univerzitě na Alderaanu, ale nešlo mu to, byl za outsidera a nakonec ho předčasně ukončil a vyrazil do terénu. Po několika stážích a nahnání praxe se roku 150 BBY vrátil na Alderaan a školu si dodělal, aby získal titul a mohl učit. V témže roce zemřel jeho otec a firmu přebrala sestra.
Golovar se nechal zaměstnat jako profesor historie a archeologie na alderaanské akademii. Také pokračoval v cestování po galaxii jako člen nejrůznějších vědeckých a archeologických vyprav, z nichž několik sám vedl. Strávil mnoho let na vykopávkách archeologických nalezišť různě po galaxii, z nichž některé financovala i Corellianská akademie umění.2 Veškeré artefakty, které našel, věnoval akademiím, které financovaly konkrétní výpravu.
Rodinná firma se mezitím dostala do finančních potíží, když jeho sestra několikrát špatně investovala a měla těžkou nehodu, která stála hodně peněz na léčení. Golovar chtěl pomoci, a tak začal některé ze svých nálezů prodávat na černém trhu a nejrůznějším soukromým sběratelům, čímž firmu zachránil.
S vidinou snadno vydělaných peněz pak rozjel malý soukromý obchod s artefakty. Někdy je věnoval muzeím a školám, jindy je za hezký peníz prodal soukromníkům. Roku 101 BBY si šplhl dokonce u Řádu Jediů, když do archivů v Chrámu vrátil nalezený holocron Furko Schluze.
V roce 46 BBY potkal na jedné ze svých výprav Wyrrgyho, což mu podobně jako mnohým jiným změnilo život. Spřátelil se s ním, občas s ním i obchodoval a hlavně mu posílal staré droidy, které našel ve vykopávkách a potřeboval, aby je Wookiee opravil. Dostal od něj také tip, jakou si pořídit loď, a v roce 42 BBY se tak stal majitelem Pilné včelky, která ho vozila, kam jen si zamanul, a sloužila mu i jako polní laboratoř.
Roku 36 BBY se účastnil banketu na Caridě, který u příležitosti posledního velkého objevu Garteka Solona uspořádala tamní univerzita. Dostavilo se i několik dalších kapacit v oboru archeologie včetně doktora Belloqa, ale Indyss vnímal téměř výhradně Solona a těžce snášel, že je středem pozornosti někdo jiný. Dokonce se snažil mladého a perspektivního archeologa trumfnout vlastními historkami a odcházel nejen s pocitem dobře odvedené práce, ale také návrhem od jednoho z přítomných, že mu vyrobí sérii akčních figurek.
V následujících letech pokračoval v cestování a hledání artefaktů a jeho sláva dál rostla, přičemž se se Solonem několikrát potkal a vznikla mezi nimi dětinská, ale relativně zdravá soutěživost. Sem tam jeden druhému vyfoukl před nosem důležitou relikvii nebo se počastovali průpovídkou přes média, ale na střelbu nikdy nedošlo.
Koncem roku 30 BBY byl Jhonar kontaktován Uv-Arem a pomáhal mu s pátráním po částech Superholocronu, leč jejich snahy nikam nevedly a jejich cesty se nakonec rozešly.
Během války klonů se držel stranou od všech bojů a věnoval se profesorskému životu.

Občanská válka

Během chaosu v prvních letech vlády Impéria cestoval za vykopávkami a udržoval svůj malý obchod s artefakty.
Koncem roku 9 BBY ho opět zaměstnal Wyrrgy, a to hledáním holocronů a dalších zdrojů informací, které chtěl využít při výcviku svých přátel a jejichž hledáním Indyss zabil několik let. Cestoval po galaxii a sbíral informace, které pak za tučný peníz Wyrrgymu prodával.
V roce 4 BBY se rozhodl na nějaký čas usadit, dát si od cestování pauzu a odpočinout si. Přijal lukrativní nabídku děkana na katedře historie a archeologie na alderaanské akademii.
Rok před bitvou o Yavin byl po letech opět kontaktován Wyrrgym a požádán, aby našel jedijské artefakty a učení o krystalech kyber. Pátrání nebylo snadné a radost mu neudělalo ani to, že mu Impérium zničilo almu mater. Dokázal si zachovat chladnou hlavu, se ztrátou profesorského působiště se nějak smířil a byl odhodlán věnovat 1 % všech následujících tržeb na přeživší alderaanské katastrofy. Pak pokračoval v pátrání, dostal se na Nar Shaddaa, kde s pomocí Wyrrgyho droida infiltroval sklad artefaktů Hutta Grakkuse a získal odtamtud původní Deník Whillů. Protože pak po něm šel celý Hutt Town, musel ho na popud Tetragonu zachránit Moz'Gojo, kterému pomáhali Demonbacca s Champbaccou, kteří pak Indysse na palubě Mozovy Opilé ovečky doprovázeli na Mygeeto ve snaze získat další informace o krystalech. Jejich pouti se Jhonar neúčastnil, čekal v hotelu s Timem a Kodym a před odletem zdržoval tak, že je málem stihli sebrat imperiálové od IDNRA.
Spolu s Champbaccou a Demonbaccou se pak vrátil na Nar Shaddaa, ale jejich vztah nebyl nejlepší. On je považoval za hrubé alkoholiky, oni jeho za zbytečného panáka, a když se nakonec dostali k otevírání Deníku pomocí holocronů Tuvase Akoka a Darth Karvuse a Kody-Kann Tonewy to vzal trochu násilněji, nemohl se na jejich barbarství dívat a místo toho, aby jim poradil a k něčemu konečně byl, odešel do vedlejší místnosti.
Tam zůstal i ve chvíli, kdy všichni ostatní odletěli na Kashyyyk, a když mu došlo, že už se pro něj asi nevrátí, šel si po svém, protože už ostatně dostal zaplaceno a nic ho tam nedrželo. Obezřetně si tedy vyzvedl svou loď, opustil Huttský prostor a během plánování další výpravy si hlavně užíval klid.
Na společenský život ale nerezignoval a účastnil se i dalšího akademického mecheche na Caridě, kde po dlouhé době spatřil Garteka Solona, který tam přítomné akademiky informoval o svém záměru najít poklad kapitána Drakea. Rektor pak nadhodil, že by bylo zábavné, kdyby si dva archeologové dali o nalezení pokladu závod, který by definitivně rozhodl, kdo z nich je nejlepší žijící archeolog, a ujalo se to víc než čekal. Stačilo přislíbit, že po tom, kdo poklad skutečně nalezne, pojmenují novou univerzitní knihovnu, a ti dva si plácli. Gartek pak Jhonarovi předal své dosud získané indicie a závod mohl začít. Jhonar nehodlal nic podcenit, vyrazil, aniž by dopil svůj drink, a zanedlouho byl i s lodí na Gveii.
Pár dní hledal stopy, pozoroval domorodce a začal tušit, že by se poklad mohl nacházet pod vesnicí. 5. 5. byl však divochy zajat, při pokusu o vysvětlení situace improvizovanou domorodštinou strašlivě urazil náčelníkovu matku a byl odsouzen k smrti. Protože se však obvyklý způsob popravy nedávno nažral a musel vytrávit, putoval Jhonar na nezbytně nutnou dobu do klece.
O čtyři dny později ho v této prekérní situaci spatřil Gartek, který si s náčelníkem přišel popovídat. Jakmile se dosyta nasmál, pokusil se vyjednat Feeorinovo propuštění, ale při vyjednávání vyšlo najevo, že se předtím nevhodně sblížil s náčelníkovou dcerou, což náčelníka rozčílilo natolik, že je rozkázal okamžitě popravit. Oba byli pověšeni nad gejzír a bylo jen otázkou času, kdy budou za své činy uvařeni zaživa.
Z nezáviděníhodné pozice je vysekaly Banana, Emily a Štěkna, které v Gartekových stopách poslal Hugo Bodani. Trojice je bezprostředně po záchraně chtěla odtáhnout do bezpečí mimo vesnici, ale Gartek trval na tom, že dokončí svůj úkol, a okamžitě využil kleslé hladiny vody v gejzíru k sestupu do podzemí. Společně našli kostlivce s částí mapy k pokladu kapitána Drakea a vyvázli živí, ačkoliv Jhonar aktivoval nástražný mechanismus a málem je všechny zabil. Po krátkém atmosférickém přesunu na Ilchi, během nějž navigoval, se nechal přesvědčit, že hodí Garteka na Kothlis, neboť jeho loď roztřískali domorodci. Ačkoliv se pak oba archeologové poprali o knipl, dorazili v pořádku a každý s půlkou fragmentu mapy. Bylo ujednáno, že další pátrání budou provádět společně, a Jhonar byl skoro dojat, když se Gartek nechal slyšet, že to bude jeho poslední výprava před důchodem.
V následujících třech týdnech se Gartekovi s Jhonarem podařilo zjistit, že další část mapy k pokladu by měla být na palubě republikové galéry Dei Gracia, která se před osmi tisíci lety ztratila v mlhovině Urtakův kožich. Protože mlhovinou nikdy nikdo neproletěl skrz, mohlo jít o nebezpečný podnik, a tak Jhonar souhlasil, že do toho zase namočí trojici holek. Dobrodruhové se sešli na planetě Estronia nedaleko mlhoviny a na palubě Pilné včelky pak před samotným pokusem o vstup do mlhoviny absolvovali ještě mezipřistání na jedné z ethanolových rafinerií. Z ředitele rafinerie se vyklubal Jhonarův velký fanoušek, nechal si podepsat spoustu upomínkových předmětů a Jhonar si to nejen náležitě užil, ale také toho náležitě využil, což mu od Garteka vyneslo další vlnu opovržení.
Pro let do mlhoviny pak však měli trochu více údajů, riskli to, Jhonar nechal pilotovat Štěknu a až do chvíle, kdy se jim k lodi přisál tucet mynocků, se jim dařilo docela dobře. Následoval první střet s obřím pavoukem, který přežili relativně bez úhony a navíc díky němu našli kýžený vrak, kam se všichni vydali na průzkum. Další střet s pavouky už byl těsnější, ale všem se povedlo vyváznout nejen s hromadou dublonů, ale Gartekovi také s kusem mapy. Jhonar byl přesvědčen o tom, že je to jen další fragment, ale ve skutečnosti Gartek stihl celý kus rozpůlit a část před ním utajit, takže sám měl dost informací k tomu, aby poklad kapitána Drakea konečně našel.
V následujících týdnech dál pracovali a hledali další indicie, ačkoliv Gartek už potřeboval jenom rozřešit dilema, zda Jhonara podrazit či nikoliv. Začátkem září se pak z údajně rodinných důvodů odebral do svého bytu na Kotouči, kde chtěl ve skutečnosti učinit finální rozhodnutí, a Jhonar se rozhodl udělat totéž. Po více než sto letech se vrátil na domovský Onderon, zjistil, že jeho sestra ještě žije, a následně se zašil iziské městské knihovně.
Když se mu ale Gartek podezřele dlouho neozýval, pojal podezření, že na něj něco hraje, a rozzuřen se vydal na Kotouč. Ke svému překvapení však našel Gartekův byt sice prázdný, ale ve stavu, který prozrazoval, že tam někdo něco velice důkladně hledal. Došlo mu, že je Gartek pravděpodobně ve velké šlamastyce, a kupodivu mu to ani nepřál. Těsně před odchodem si všiml listu papíru hustě popsaného neviditelným inkoustem. Dozvěděl se z něj, že Gartek byl nedobrovolně odveden doktorem Belloqem, aby se zúčastnil jakési ďábelské vykopávky, a že mu jde o život. Jhonar věděl, že musí kolegovi pomoci, protože v poslední větě přiznal, že má poslední část mapy k pokladu kapitána Drakea a že se o ni podělí.

d20

Noble 4 / Scoundrel 4 / Treasure Hunter 5
STR 13 / DEX 14 / CON 12 / INT 18 / WIS 10 / CHA 12
Computer Use +15, Disable Device +15, Knowledge (archaic lore, history) +15, Appraise +12, Search +12, Astrogate +10, Entertain (guitar) +10, Knowledge (Jedi lore) +10, Profession (professor) +10, Balance +8, Bluff +8, Climb +8, Diplomacy +8, Escape Artist +8, Forgery +8, Gather Information +8, Repair +8, Tumble +8, Sense Motive +7, Disguise +6
Iron Will, Endurance, High Culture, Worldwise, Skill Emphasis (Bluff), Fame, Run

Unless otherwise stated, the content of this page is licensed under Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License