Ittummi bylo město na Kashyyyku. Nacházelo se v koruně velkého wroshyru, patřilo k technologicky vyspělejším a bylo domovem legendárních berserků. Mělo slušnou obranu s malou pevností, nacházela se v něm hospoda U Dvou ryyků a fungoval tam kroužek mladých entomologů. Nejbližší vesničkou byl Chenachochan na jihu, městem Tunnatutikan na jihovýchodě a hlavní město planety, Rwookrrorro, leželo na západ, zhruba hodinu letu přes les, jezero Chiwawa a Okikuti.
Historie
Město bylo založeno v roce 4567 BBY Pachacutecem z rodu Chimalli, který pro nespokojenost s tehdejším náčelníkem odešel z hlavního města, a stalo se inspirací pro další rody, s nimiž pak místní po celou dobu existence města dobře vycházeli. Za vlády náčelníka Attahualpy si tehdejší vesnice prošla silnou hospodářskou krizí, ale jeho nástupce Chack se s ní rychle vypořádal a roku 4200 BBY bylo na uzlu Síly pár kilometrů na sever zbudováno jedno z výcvikových středisek Řádu Jediů, díky čemuž se Ittummi rychle vyšvihlo nejen na status města, ale rovnou města značně vyspělého.
To mu vydrželo i poté, co byl chrám pro velkou ztrátovost uzavřen a ponechán osudu. Město nadále vzkvétalo, povídačky o tom, že v ruinách straší, odtamtud udržovaly zvědavé děti a dokonce tam nevznikl žádný fotbalový klub, takže měli tamní obyvatelé spoustu času a síly na důležitější věci. Budovali opevnění proti otrokářům, přijímali uprchlíky a bylo jim dobře.
Ve válce klonů padla část rezidentních berserkerů, ale otrokáři byli i nadále odráženi a po zahájení plošného zotročování Kashyyyku po vydání rozkazu 66 tam zmizelo několik jednotek klonů. Několik ittummských berserkerů rovněž bojovalo v bitvě u Krákavé skály, žádný z nich se ale nevrátil.
Ani po nástupu Impéria nepředstavovalo výhodný cíl pro bandy otrokářů, kteří si na něm několikrát vylámali zuby a jindy ho ani nenašli, a až zhruba do roku 1 BBY unikalo pozornosti větších imperiálních sil. Pak už ale k několika masivnějším nájezdům došlo a i zdejší obyvatelé se buď rozprchli a přidali ke kashyyyckému odboji, nebo byli zajati a odesláni do Tábora 52.
