Inkvizice byla imperiální organizace, jejímž úkolem bylo odhalovat přeživší rytíře Jedi, kteří pak měli být likvidováni nebo převraceni na temnou stranu.
Historie
Inkvizici založil krátce po převratu Císař a jejími prvními členy byli jím zlákaní nebo zlomení přeživší rytíři Jedi. Jak se jejich řady rozrůstaly, protože se ukázalo, že rozkaz 66 přežilo docela dost Jediů, tříštila se na jednotlivé sekce.
Po bitvě o Yavin už nebylo financování většího množství inkvizičních sekcí pro zanedbatelný počet přeživších Jediů ekonomicky smysluplné, a tak byly provedeny drastické rozpočtové škrty, které vedly k výrazné redukci celkového počtu inkvizitorů. Rovněž se začaly šířit zvěsti, že se jednotlivé buňky řežou navzájem, aby si i nadále zajistily přízeň svého temného chlebodárce.
Členění
Za dlouhou dobu existence instituce se vyskytlo jedenáct inkvizičních buněk, z nichž většina neměla víc než pět členů. Rozdělení mělo kromě větší specializace zajistit také to, že se inkvizitoři budou tváří v tvář konkurenci víc snažit a půjdou si částečně po krku, takže budou výkonnější a přitom menší hrozbou pro jednotné vládnoucí Sithy.
Sekce 1, Inquisitorius
Základ organizace a později první samostatná buňka, jejíž sídlo se nacházelo nejprve na Coruscantu, později v pevnosti na měsíci Nur. Šlo o společenství několika na temnou stranu obrácených přeživších rozkazu 66, kteří se označovali jako bratři a sestry a vystupovali jako oficiální tvář inkvizice téměř ve všech fázích honu na zbytek přeživších Jediů. Ve své pevnosti věznili a mučili zajaté Jedie, z nichž někteří se k nim přidali, a to až do roku 14 BBY, kdy byla tato pevnost napadena a těžce poškozena Calem Kestisem.
V době krátce před bitvou o Yavin již byla tato sekce zaniklá, velkou část jejích členů posekali Ezra Bridger, Kanan Jarrus a Ahsoka Tano.
Sekce 2, Hazzarova
Jedna z prvních buněk vůbec, samostatná již od roku 19 BBY. Sídlila na Citadele a původně šlo o sekci sice malou, ale významově rovnocenné Inquisitoriu, neboť jí velela Vaderova levá ruka a zajišťovala i výcvik členů ostatních sekcí.
Koncem roku 15 BBY však byla silně kritizována za neschopnost zabránit uniknutí mistra Champbaccy a když pak vrchní inkvizitor Hazzar zahynul při pokusu osobně odčinit svou chybu, stal se oblíbencem Honndars ze sekce číslo 3. Inkvizitorky Miranda a Neryssa, které byly v té době zkušebně příliš mladé, byly posílány na podřadnější mise a pověřeny hlídáním několika málo vězňů, Ruuki vyrazil na vlastní pěst po stopách uniklého mistra a roku 7 BBY jím byl na Nar Shaddaa zabit.
Roku 7 BBY, kdy velká část Honndarsova týmu včetně vrchního inkvizitora zahynula, nedostaly Hazzarovy chráněnky žádné větší výhody a naopak byly o pár let později podřízeny Algernnon de Bray II, Císařově ruce.
V době kolem bitvy o Yavin byla tato sekce nepočetná a veřejností takřka zapomenutá, ale o to nebezpečnější. 28. 8. 0 ABY smetl její velitelství asteroid a obě zbývající inkvizitorky byly prohlášeny za mrtvé, čímž buňka zanikla.
Členové
- Hazzar, velitel od založení do své smrti začátkem roku 14 BBY
- Miranda Lenico, velitelka od roku 14 BBY
- Neryssa, řadová inkvizitorka
- Ruuki Arssadri, řadový inkvizitor, † 4. 5. 7 BBY
Sekce 3, Honndarsova
Jedna z prvních buněk, samostatná již od roku 19 BBY. Původně méně důležitá sekce, která ale díky selhání sekce Vaderovy levé ruky začátkem roku 14 BBY dostala příležitost se blýsknout a díky aktivnímu programu konvertování nepřátel brzy získala navrch. Zpočátku sídlila na Citadele společně se sekcí číslo 2, od roku 14 BBY pak v detašovaném sídle svého velitele na Ugiva Cortax.
V roce 7 BBY prakticky zanikla po bitvě na Miu Leptonis IV, kdy Honndars zemřel a velitelem se stal Rodennyel Tonewy, který o tři roky později zmizel ze známého vesmíru a vrátil se až krátce po bitvě o Yavin. Ani se zdánlivým návratem lorda Tonewyho se však tato buňka nevrátila na výsluní a byla prakticky nefunkční, protože Rodennyelovu identitu ve skutečnosti převzal jeho bratr a jediný další přeživší člen, Zothar Hanak, bloudil vesmírem.
Členové
- Honndars, velitel od založení do své smrti 3. 4. 7 BBY
- Luc-Nan, řadový inkvizitor, † 3. 4. 7 BBY
- Nizza, řadová inkvizitorka, † 3. 4. 7 BBY
- Rodennyel Tonewy, velitel od roku 7 BBY
- Sadin Sax, řadový inkvizitor, † 3. 4. 7 BBY
- Uzidor, řadový inkvizitor, † 4. 4. 7 BBY
- Zothar Hanak, poslední aktivní inkvizitor sekce
Sekce 4, Vahimova
Jedna z prvních buněk, samostatná již od konce roku 19 BBY. Jejím úkolem mělo být hledání jedinců citlivých k Síle a nacházení způsobů, jak tyto jedince využít k okultním účelům. Stejně jako Inquisitorius měla přístup k početnému zástupu čističů. Sekce měla mobilní základnu na palubě Černého korzára, ve kterém tato skupina brázdila galaxii, hledala oběti a rovnou na palubě je používala k děsivým experimentům.
V roce 6 BBY si na většině buňky pochutnal vůdce konkurenční sekce 6 a uniknout se podařilo pouze Vahimovi, který byl od té doby jediným členem.
Od roku 5 BBY měl k dispozici parazity z Yugothu, v roce 1 ABY se začal zabývat podezřením, že inkvizitor Hanak zradil Císaře.
Členové
- Vahim, poslední aktivní inkvizitor sekce
- Zhako Clees, řadový inkvizitor, † 6 BBY
Sekce 5, Ludova
Jedna z prvních buněk, samostatná již od poloviny roku 18 BBY. Sídlila na lictoru Limbus a byla to tedy buňka mobilní. Jejich specializací bylo držení politických vězňů, u nichž existovala šance, že se je pokusí zachránit některý z přeživších Jediů, ale účastnili se i několika regulérních zátahů, například v roce 17 BBY proti Zippanandu nebo v roce 12 BBY na Naboo.
V polovině roku 0 ABY se nacházela v okolí Malastare, později byla pověřena vyšetřováním zničení Citadely a když je Císař odřízl od dotací, začal jejich velitel stejně jako Jedie nenávidět konkurenční inkviziční buňky a poněkud zvlčel. Rozjel sice hon na klon Woallca Con-Denyzze, kterého považoval za přeživšího mistra, ale to jenom kvůli zlepšení rozpočtové situace, a dokonce pak na své bývalé spolubojovníky poslal lovce odměn.
Členové
- Ludo Mabiro, velitel sekce
- Atalir bin Hemzi, řadový inkvizitor
- Tina Skaar, inkviziční učnice
- Titus Lonnigen, inkviziční učeň
- Valery Feleri, řadová inkvizitorka
Sekce 6, Rakatorkova
Jedna z pozdějších buněk, založená roku 17 BBY, kdy imperiální archeologové našli na Korribanu v jedné ze sithských pyramid dashadského válečníka ve stázovém poli. Po jeho probuzení povraždil a požral celou archeologickou expedici, ale do věci se pak vložil Císař osobně a Rakatork se mu poklonil jakožto svému pánovi.
Císař brzy zjistil, že Rakatork má zvláštní schopnost, kdy pozřením jedince ovládajícího Sílu získá jejich moc. Na jednu stranu to bylo skvělé, ale současně tento nenasytný zabiják hrozbou i pro jeho další služebníky, a tak jej raději od ostatních oddělil a pověřil úkolem infiltrovat Neznámé regiony poblíž chisského prostoru, kde měl jakožto sekce 6 dávat pozor, zda si Chissové hledí svého.
Za dobu Rakatorkova působení na hranicích chisského prostoru si Dashade našel způsob, jak uspokojit svůj hlad. Obklopil se sektou k Síle citlivých fanatiků verbovaných z řad chisského obyvatelstva, takzvanými Blue Boyz, kteří plnili jeho vůli a byli a jeho potravou. Byl ale stále připravený pochutnat si i na nějakém větším soustu, což se mu podařilo roku 6 BBY, kdy na svou základnu nalákal kolegy ze sekce 4. Byla to ale past a všichni její členové i k Síle citliví vězni byli uvězněni v kobkách Rakatorkovy pevnosti. Dashade sežral všechny až na Vahima, jemuž se podařilo uprchnout.
Roku 0 ABY jeho pozornost upoutala výjimečná uživatelka Síly, na kterou se mu začaly sbíhat sliny. V srpnu téhož roku požádala Rakatorka o pomoc při obraně Citadely Algernnon de Bray II, přičemž mu výměnou za pomoc nabídla Emily i zbytky svých chlupatých nemesis. Rakatork tedy poslal několik svých Blue Boys do Citadely na Karafuto, ale bitva pro inkvizici dopadla katastrofálně, a tak si mohl nechat akorát zajít chuť. Jedinou útěchou mu bylo, že Cae víc a víc používala svou schopnost, čímž se pro něj v Síle stávala víc a víc viditelnou. Od roku 1 ABY se její odlovení stalo jeho nejvyšší prioritou.
Členové
- Rakatork, velitel sekce
Sekce 7, Styxova
Jedna z pozdějších buněk, založená roku 17 BBY a původně podřízená Hazzarově, nicméně již od konce téhož roku situovaná do základny na Rozengardu.
Po teroristickém nájezdu v polovině roku 0 ABY o tuto základnu přišla, nicméně několik přeživších členů se pak přesunulo na Citadelu, se kterou se 28. 8. 0 ABY odebrali do pekel. Buňka následně zanikla, jediná přeživší inkvizitorka se vetřela do přízně Kody-Kanna Tonewyho a přesvědčila ho o tom, že je jenom pouhá oběť, načež ho bodla do zad, odhalila rozsáhlé spiknutí a povýšila díky tomu na Císařovu ruku.
Členové
- lord Styx, velitel sekce, † 24. 7. 0 ABY
- Carke, řadová inkvizitorka
- Dergol, zástupce velitele, † 15. 7. 0 ABY
- Lorax, řadový inkvizitor, † 4. 8. 0 ABY
- Mufar, řadový inkvizitor, † 28. 8. 0 ABY
- Perlek, řadový inkvizitor, † 28. 8. 0 ABY
- Rozary, řadová inkvizitorka, † 28. 8. 0 ABY
- Ugida, řadová inkvizitorka, † 24. 7. 0 ABY
Sekce 8
Jedna z pozdějších buněk, založena roku 15 BBY. Po osvobození mistra Champbaccy z Citadely bylo víc než jasné, že po galaxii se potuluje ještě dost dostatečně drzých přeživších rozkazu 66, o které bylo třeba se postarat. Proto byla založena sekce 8, která s tímto problémem měla pomoci. Během let se postupně ustálila na sedmi členech a poradila si s několika dlouho unikajícími Jedi.
Roku 6 BBY byla pověřena dopadením a eliminací skupiny k Síle citlivých teroristů kolem Kody-Kanna Tonewyho. Toho roku k nim na inspekci přiletěl lord Tonewy, přeživší pádu sekce číslo 3, strávil na základně čtyři noci a tu poslední v zájmu operace Valkýra všechny povraždil. Důkazy pak narafičil tak, aby případný stín podezření padl na skupinu jeho bratra, a tato sekce tak nadobro zanikla.
Sekce 9
Jedna z nejsupertajnějších buněk vůbec, založená supertajně bandou měňavců po roce 15 BBY. Supertajně spolupracovala s IDNRA a supertajně kouřila péro nejen Císaři, ale i Tarkinovi a zbytku imperiální admirality, povětšinou supertajně přeměněná na Anakina Skywalkera, když mu bylo 9. Díky tomu měla k dispozici celou bednu Maskovačů Síly, které byly navíc mnohem lepší než ten Wyrrgyho. A byla tak supertajná, že ani její členové vlastně nevěděli, kde a jestli mají nějakou supertajnou základnu. Většina jich dokonce nevěděla ani to, jak se jmenují, odkud jsou, kdo je jejich šéf nebo že jsou členy Inkvizice.
Členové
- lord Kartus, řadový lord inkvizitor † 9. 8. 0 ABY
- Lavarna Samoe, řadová inkvizitorka, † 9. 8. 0 ABY
- Rinoei Zhim
- Ronaji Zhim, † 3. 5. 1 ABY
Sekce 10
Jedna z posledních samostatných buněk, založena byla roku 13 BBY čistě proto, že si byl Císař po zkušenostech se sekcí 9 vědom potenciálu měňavců citlivých k Síle. Sekce 10 byla pověřena komplexním dohledem nad imperiálním námořnictvem i armádou a měla zajistit, že žádného z důstojníků nenahradí měňavec. I z toho důvodu byli do jejích řad vybíráni spíše jedinci, kteří nebyli až tak vnímaví v Síle, ale kterým to myslelo politicky a kteří byli hlavně co nejvíc paranoidní.
Když se k nim v roce 6 BBY doneslo, že padly sekce 4 a 8, paranoia dosáhla maximálních hodnot a během pouhých tří dnů se všichni navzájem pozabíjeli.
Sekce 11
Poslední samostatná buňka a zároveň sekce s nejkratším služebním záznamem vůbec. Založena byla v roce 12 BBY a jednalo se o pokus, kdy dal Císař dohromady několik mladých, k Síle limitně citlivých jedinců, jejichž posláním nemělo být potírání přeživších Jediů, ale boj s rostoucí hrozbou povstalců. Místo světelných mečů tak používali běžnější střelné zbraně a na Citadele se je učili používat v kombinaci s temnou stranou Síly.
Již o dva roky později jim moc natolik stoupla do hlavy, že se rozhodli svrhnout Císaře a převzít vládu nad Impériem. Počínali si však tak neobratně, že byli během několika málo dní odhaleni a osobně je rozsekal lord Vader.
Zvláštní případy
- Tamora, dathomirská čarodějka, viditelně nadržovala sekci Vaderovy levé ruky, ale cvičila všechny obyvatele Citadely a krátce i sekci 11. Po zničení Karafuta byla prohlášena za mrtvou, ale katastrofu přežila a užívala si nový život.
- Sikh, zmutovaný stopař, kterého většina považovala spíš za výbavu než samostatného člena, zemřel při zničení Citadely.
- Několik inkvizitorů sekce 0 označovaných společným krycím jménem K. Jednalo se o smyšlenou supertajnou buňku, za jejíž členy se při operaci na Bastionu poměrně úspěšně vydávali členové Křupkového odboje.
