Gerraka, též známá jako kashyyycký prasovlk, byla největší psovitá šelma Kashyyyku. Jejich velké vlčí tělo bylo zarostlé srstí, která mohla růst v mnoha různých barvách a odstínech a byla vybavena měkkou podsadou. Izolační schopnosti prasovlčí srsti byly tak dobré, že na prasovlkovi netál sníh. Gerraky měly huňatý ocas, který v zimě používaly jako přikrývku. Místo vlčího čenichu měly prasečí rypáček, byly všežravé a k tomu měly uzpůsobený i chrup sestávající ze 42 zubů. Jejich přední tlapy byly opatřené drápy a nebyly sice chápavé, ale byly dostatečně flexibilní, aby s nimi gerraka dokázala obejmout kmen stromu a šplhat po něm. Průměrná gerraka byla větší a chytřejší než průměrný vlk i prase a do její základní výbavy patřil i citlivý čich, sluch a zrak.
Samice byly menší než samci a také se lépe ochočovaly. Samci dorůstali délky 270 cm, z toho ocas měřil kolem 75 cm. V kohoutku mohli mít až 160 cm a vážit 140 kilogramů. Samice dorůstaly délky 202 cm, z toho ocas měřil kolem 63 cm. V kohoutku mohly mít až 120 cm a vážit 90 kilogramů. Stisk jejich čelistí měl sílu přes 2000 N a na krátkou vzdálenost dokázaly sprintovat rychlostí až 100 km/h. Bez vyčerpání dokázaly uběhnout v závislosti na terénu kilometr za minutu po hodně dlouhou dobu.
Historie
Gerraky se na své domovské planetě vyvinuly krátce po vyhynutí dinosauromutů a žily v rodinných smečkách čítajících kolem tuctu jedinců. Měly mezi s sebou silné vazby a pokud šlo o ochranu mláďat nebo ulovení kořisti, troufly si odehnat i terentateka. Byla jim vlastní zvědavost a hravost do vysokého věku, díky čemuž se relativně rychle rozšířily po Iwrropě i dalších kontinentech. Jejich hlavní kořistí byli jelenomuti a kancomuti. Z wroshyrové kůry pak vyhrabávaly dřevokazné brouky a červy, v dobách nouze si jídelníček zpestřovaly i tyry, žábomuty a dokonce mšicomuty.
Kvůli životu ve věčném stínu Země stínů byly světloplaché a bály se ohně, takže když se na planetě objevili inteligentní chlupáčové, gerraky se jejich tlupám a sídlištím obloukem vyhýbaly. Každoročně došlo pouze k několika útokům na osamělé chlupáče, co se ztratili v lese a neměli oheň. Stejně tak se ale v kashyyyckých pověstech objevuje hned několik zmínek o tom, že gerraky vychovaly osiřelého chlupáče, například Logannu.
Jakožto největší psovitá šelma byla gerraka oblíbeným heraldickým zvířetem a symbolem síly, které měl v logu například fotbalový klub Černé gerraky. Kvůli jejich inteligenci je nebylo možné vycvičit, ale pouze přesvědčit, aby poslouchaly, a postupně v nich vybudovat důvěru. Poté se z nich ale stalo loajální asistenční zvíře.
V roce 2008 BBY došlo k lokálnímu vyhubení gerrak v okolí Brruntaalu. Tamní obyvatelé si od toho slibovali poklidnější život a větší bezpečí, ale následovala pouze ekologická katastrofa, kdy se na postiženém území nekontrolovatelně přemnožili žábomuti.
