Aryka Tokuso Molseny

Aryka Tokuso Molseny byla k Síle citlivá příslušnice tajuplné dlouhověké rasy Woallca Con-Denyzze z Vibu 3, později hrdinka tamního odboje. Měla zoubky jak špatně rozehrané šachy, dlouhé vlasy a atletickou postavu, takže zezadu vypadala poměrně k nakousnutí. Byla odvážná a zvídavá, ale nerada se řídila pravidly, což se snažila vybalancovat improvizací, která jí ale moc nešla. Uměla hrát v karty, vyznala se v lese, slušně se oháněla se svým světelným mečem s modrou čepelí a v dospělosti přišla o levou ruku a naopak získala jizvy od popálenin po celém těle.

Historie

Před rozkazem 66

Narodila se roku 58 BBY na Vibu 3, a to Akyře Tokuso, mistryni Jedi v dobrovolném exilu, a slepému houslistovi Pontaku Molsenymu. Odmalička se stýkala s Vibladony žijícími nedaleko jejich domu a k Vibu 3 si vytvořila silné pouto. Matka ji učila vše, co se mohlo hodit příslušnici dlouhověké rasy, a když se u Aryky projevila citlivost k Síle, ujala se i jejího výcviku.
V roce 42 BBY zaslechla při návštěvě posvátných jeskyní zvláštní melodii, následovala ji a našla drobný krystal kyber, kolem kterého si s matčinou váhavou pomocí postavila vlastní světelný meč. V následujících letech se snažila zdokonalovat v šermu, což její matka neviděla zrovna ráda, ale tolerovala jí to.
V pubertě si Aryka prošla rebelskou fází a začala častěji navštěvovat město, kde si v roce 40 BBY oblíbila místní kasíno. Naučila se tam hrát karty a další dovednosti, kterými obvykle dcery léčitelek nedisponují, ale než stihla propadnout karbanu a dalším neřestem, zalíbilo se jí poslouchání nejrůznějších vyprávění o životě mimo jejich zapadlý měsíc. Jak tak zjišťovala, co jí může vnější galaxie nabídnout, trávení času v rodném srubu jí začalo připadat strašlivě fádní, ale dlouho to v sobě držela, protože neměla odvahu opustit domov. S každým dalším rokem a s každou další historkou bylo ale volání po vylétnutí z rodného hnízda silnější a silnější a nakonec se roku 22 BBY rozhodla i přes námitky matky s otcem vyrazit na cestu.
Ačkoliv galaxii začínaly tížit klonové války, Aryka na nic nedbala, stopla si loď a v následujících měsících navštívila nespočet planet a náramně si to užila. Jediné, co jí prožitek kazilo, byli chlapi, na které neměla štěstí. Prožila si pár krátkých románků, ale žádný nevydržel víc než pár týdnů. Od cestování ji to neodradilo, od navazování nových vztahů trochu ano.

Občanská válka

Krátce po převratu v roce 19 BBY se pod tlakem politických změn v galaxii vrátila domů, omluvila se matce i otci, že se chovala tak sobecky, a hodlala s nimi zůstat i v těžkých časech Impéria. Pobyt mimo rodnou hroudu jí sice rozšířil obzory, ale také způsobil, že si začala domoviny víc vážit, a v následujících letech si několikrát prošla celý měsíc křížem krážem. Z úcty se vyhýbala pouze vibladoním posvátným místům a delší čas trávila ve svém oblíbeném kasinu, kde se v roce 10 BBY seznámila se Zeltronkou Choi a v následujících letech se poměrně často vídaly nejen nad sabaccovým stolem.
Roku 7 BBY byla Aryka u toho, když její matka léčila zraněného Olvara Fondru, a pomáhala s chlapcovým přesunem do jeskyně s léčivým bahnem, kam se jí sice moc nechtělo, ale nebylo zbytí. Když se pak zvěsti o zázračné substanci dostaly z měsíce, tušila, že z toho bude malér. Své obavy sdílela s Choi a postupně si z ní dělala vrbu, které sdělovala i některé své neuspokojivé zkušenosti s muži.
V roce 5 BBY s matkou pochovala svého otce, jenž zemřel při potyčce mezi Vibladony a průzkumným týmem IDNRA, který si na základě zvěstí o léčivém bahně přišel prohlédnout posvátnou jeskyni. Od té doby mu na hrob v lese za srubem pravidelně nosila čerstvé květiny a psychicky se připravovala na to, že bude hůř.
V roce 4 BBY přiletěla na měsíc hamižná soukromá těžební společnost Cordia, což Aryka snášela o to hůř, že vedení společnosti štvalo kolonisty proti původním obyvatelům a své těžební aktivity směrovalo stále neomylněji k posvátným jeskyním. Aryka se tedy upnula k tréninku se světelným mečem, protože se obávala, že se to bude brzy hodit. Podobný nárůst zájmu byl vidět i u jejího vztahu k Choi, se kterou po dalším kole sbližování v roce 1 BBY strávila jednu vášnivou noc a ráno bouřlivé vystřízlivění, když vyšlo najevo, že to Zeltronka brala jen jako jednorázovou terapii a nic dlouhodobého v plánu nemá. Ač se Aryka k temné straně Síly neuchýlila a už po pár dnech Choi odpustila, jejich cesty se na nějakou dobu rozešly.
S vervou pak dál pomáhala matce se zmírňováním eskalujícího napětí mezi Vibladony a kolonisty, což se neobešlo bez následků. Během jednoho z vyjednávání došlo ke krvavému střetu, při němž byla Akyra nucena použít Sílu a Aryka meč, a jejich schopností si všimli ozbrojenci Cordie, imperiální důstojníci a vojáci spadající pod IDNRA. Velení společnosti vyhodnotilo rodinu Tokuso jako potenciálně nebezpečné jedince vládnoucí Silou a povolalo si na pomoc inkviziční sekci 9, aby se o rodinu postarala.
28. 1. 1 ABY byly Akyra s Arykou cestou domů z malin napadeny inkvizitory. Aryce se podařilo uniknout, ale Akyra skončila v poutech a byla převezena na Vib 2, kde byla vržena do vazby. Aryka se pak pokoušela svou matku lokalizovat a osvobodit, nicméně nedařilo se jí to, 13. 4. pocítila v Síle velkou ztrátu a protože tušila, že je sirotkem, upřela své úsilí k ochraně Vibladonů, s nimiž začala kočovat. Protože ji matka dobře vychovala, žádné balancování na hraně temné strany se nekonalo, nicméně Impérium jí od té doby leželo v žaludku ještě víc. Nějaký čas se za ni vydávala inkvizitorka, ovšem k Aryce se i tak doneslo, že jsou na měsíci přítomni dva Wookiové, a 3. 5. se účastnila Zok’Tukova nájezdu na těžební tábor Cordie, při němž byli Champbacca a Chlouppek osvobozeni. Obratem s nimi zamířila do vibladoní vesnice a byla tak svědkem toho, jak se pustili do Rinoei a Ronaji Zhim, které tam držely vibladoní ženy a děti jako rukojmí. Sama k akci přispěla zabitím jednoho z imperiálních černooděnců a následně se v koloně s Vibladony vydala do hor.
Ještě večer následujícího dne však Champbacca s Chlouppkem kolonu Vibladonů dohonili a zatímco první jmenovaný chtěl Aryce řezat ruce, aby se přesvědčil, že není měňavec, ten druhý ji poprosil, aby s nimi odletěla na Pevnost Boyarr a pokusila se probudit Wyrrgyho z kómatu, což byl důvod, proč původně přiletěli hledat její matku. Aryka nejprve namítala, že nemůže opustit Vibladony, ale když Chlouppek Zok’Tukovi slíbil, že se s ní pak vrátí a s vyháněním vetřelců jim pomůže, souhlasila. Na podobný zákrok si však netroufala bez matčiných poznámek, které se s chlupáči vydala vyzvednout z rodného srubu.
Našla všechno, co si myslela, že bude potřebovat, a v následujících dvou dnech to při čekání na odvoz pečlivě studovala. 8. 5. pro ně konečně přiletěl Kody-Kann Tonewy a Aryka se tak dostala do mlhoviny Tyyyn, kde měla vyléčit bestiálně silného ležáka.
Nějakou dobu se na to ale musela připravovat a byla ráda, že se s posádkou základny vůbec domluví. Ačkoliv se ji snažil kontaktovat Shoran, neměla na něj čas, věnovala se studiu matčiných poznámek a později se seznámila s Kawenou, jednou z mála nechlupatých obyvatelek základny. Protože probuzení Wyrrgyho byl jejich společný cíl, dost si padly do oka, trávily spolu hodně času a Aryka toho Kaweně vyprávěla hodně o životě ve vnější galaxii.
28. 5. 1 ABY vyvrcholily přípravy na probuzení Wyrrgyho hromadnou lázní v bactovém bazénku, jíž se účastnili Chlouppek, Kawena, Wyrrgy a Cae Vitthar. Aryka sama na ně pouze dohlížela, nicméně i tak byla neocenitelnou součástí seance a díky celému rituálu v sobě našla dostatek sebevědomí, aby se pokusila překročit stín své matky.
Jakmile svůj slib splnila a přesvědčila se, že Wyrrgy bude v pořádku, namířila svou pozornost zpátky k rodnému měsíci. Z matčiných záznamů zjistila, že měla někde u srubu tajnou laboratoř, ale prozatím netušila, jak by to mohlo pomoci Vibladonům, a hledala tedy dál.
15. 6. 1 ABY se na Pevnosti Boyarr znovu objevil Chlouppek, tentokrát s tajnou zbraní a záměrem konečně osvobodit Vib 3. Aryka se rozloučila s Kawenou a Wyrrgym a pak nasedla na Cocotte Minute a společně s Wookiem vyrazili k jejímu rodnému měsíci. Na oběžné dráze se Kursku identifikovali jako prospektoři pro ortolanského uhlobarona a bez obtíží přistáli. Hned v den příletu se Aryka po několika měsících znovu viděla s Choi a a rovněž úplně zapomněla na připravené krytí, když se identifikovala imperiální hlídce jako lovkyně. Později s Chlouppkem navštívili těžební tábor Cordie v posvátné jeskyni, osvobodili odtamtud spoustu otroků včetně Tuk’Tuka a nakonec ho zničili, což byl první krůček ve spouštění revoluce.
Aryka byla v závěru akce v jeskyních těžce raněna a nějaký čas si poležela, ale 21. 7. se dostala k rodnému srubu a zjistila, že ho Impérium stihlo srovnat se zemí. To jí nezabránilo v hledání matčiny laboratoře, kterou vedena Silou objevila druhý den ráno a nestačila se divit. Kromě strážných droidů a funkční lodi tam ale objevila i další knihy o Vibladonech, do jejichž studia se opřela a díky nimž nakonec našla způsob, jak je kontaktovat.
V následujících dnech pomáhala i s plánováním akcí Vibkongu, ale jejím největším přínosem bylo přesvědčení Choi, aby Vibladonům pomohla a obstarala jim přístup k záznamovým zařízením z města. Jak dny ubíhaly, její náklonnost k Chlouppkovi sílila a dostavily se i vlhké sny, ale její nabídku masáže a společné sprchy odmítl.
15. 8. se zapojila do snah Vibkongu lokalizovat ztracenou a ve městě opět zahlédnutou kyberkrystalovou pušku, a protože měla náskok a cítila světelný meč, kterým byla nabitá, našla ji jako první, ještě než na místo dorazil Chlouppek. Než ji však stihla vyhrabat z trosek, všimli si jejího počínání stormtroopeři a jí se nepodařilo jim ovlivnit mysl, takže byla nucena tasit svůj meč a bránit se. Několik jich posekala, ale byla zahnána do krytu a pušky se díky tomu zmocnil Lopeez, kterého nenapadlo nic lepšího než nalezený artefakt namířit na zeď, za kterou se Aryka ukrývala. Neměla šanci jakkoliv zareagovat, výstřel z pušky prošel zdí, ustřelil jí levou ruku a nárazem do země vybuchl kus od ní. Oblečení na ní okamžitě vzplálo a ji to odhodilo vzduchem několik metrů. Chlouppek, jenž přispěchal na poslední chvíli a Lopeeze rozsekl tomahawkem, ji uhasil a odtáhl do Choina domu, kde ji stabilizoval před odsunem do vibladoního tábora. Aryce tak finále revoluce uniklo a ještě přišla o meč, ale i tak mohla být spokojená, že se osvobození jejího rodného měsíce podařilo.
Zdravotně na tom byla ale pořád mizerně, a tak ji Chlouppek 24. 8. naložil na loď po matce a odvezl ji z měsíce na Pevnost Boyarr, kde se dostala do odbornějších rukou a postupně se začala zlepšovat.
V pevnosti zůstala několik týdnů, než se zcela zotavila. Jizvy po popáleninách jí zůstaly a ruku nahradila protéza. Od návratu domů na Vib 3 ji dělilo jen přidělení nějaké volné lodi Šošonským králem.

Unless otherwise stated, the content of this page is licensed under Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License