Anerrzzka

Anerrzzka byla Wookiee z Kashyyyku, švadlena z rodu Malrys. Uměla nejlepší bábovku široko daleko.

Rodina

Dcera Mennopaauza, zeť Jorrseffar, vnučky-dvojčata Leenncaana a Naraasirra, všechny z rodu Malrys. Měla ještě další dvě dcery, Klymakterru a Netytykaffku. Z Klymakteřiny strany vnučka Aarnyrra a pravnuk Frodirr.
Z Naraasiřiny strany zeť Arrtharuk, pravnukové Kanrryuh, Salltryn, Wyrrgullhuk a pravnučka Lauwlyamurry.
Z Leenncaaniny strany zeť Georrggekes z rodu Lotrrandů, pravnučka Rradcara a pravnuk Demonbacca.

Historie

Anerrzzka se narodila 19. 1. 671 BBY v Tyrvrarru do rodu Malrys a odmala jí bylo připomínáno, že nesmí dělat rodu ostudu. Anerrzzka se o to snažila a jak rostla, našla zalíbení v šití, ze kterého udělala své povolání.
Od roku 650 BBY byla živnostnicí, která šila pro vrchnost i střední třídu od Kachirha po Llullaillaco. Při svém cestování za klienty narazila na svého pozdějšího muže, se kterým měla hromadu dětí, v roce 402 BBY první dceru Mennopaauzu. Žila skromně, užívala si maličkostí života a to samé učila i své děti. S mužem se sice později kvůli rozdílným povahám rozvedli, ale výrazně ji to netrápilo. I jako svobodná matka měla dost nápadníků, ale všem dala košem.
Když se roku 380 BBY začal o ruku Mennopauuzy ucházet Jorrseffar z Kwookrrru, požehnala jim a doufala, že bude mít brzy nějaká vnoučata. Na ta se ale načekala až do roku 191 BBY, kdy se narodily Leenncaana s Naraasirrou. Tou dobou už měla Anerrzzka svůj věk a ve formě se udržovala džbánem Levhartomuta a panákem Tyrvrarráku denně. A protože jí zrak stále sloužil, cestovala po kontinentě a byla spokojená.
Roku 119 BBY byla na svatbě své vnučky Leenncaany, o rok později i na svatbě Naraasirry a zanedlouho se mohla těšit z hromady pravnoučat. Všechna měla ráda stejně, ale nejraději ji měl Demonbacca, se kterým často hrávala fotbal ve Varfu, když byl ještě malý.
Když Demonbacca na své narozeniny v roce 89 BBY v záchvatu po konzumaci květů airuruba zabil svého otce i matku s nenarozeným dítětem, opustila Tyrvrarr a vydala se do divočiny, kde se snažila vyrovnat se žalem. Domů se jí vracet nechtělo, a tak cestovala. Vrátila se až roku 40 BBY, protože cítila v kostech, že se blíží její čas, a chtěla umřít doma. Tam zjistila, že Demonbacca je zpět, a byla šťastná, že se shledala nejen s ním, ale i s ostatními pravnoučaty.
O rok později naneštěstí zemřel její zeť Arrtharuk.
Roku 37 BBY přijala za svou prapravnučku Jessicu, kterou Demonbacca se svou manželkou Luccyzbann adoptovali. Několikrát se ráno probudila a věřila, že nadešel její čas, a tak v doprovodu Demonbaccy došli na břeh Varfu, kde si lehla a se zavřenýma očima čekala, až odejde do věčných lovišť, ale většinou při tom sprchlo, a tak se mokří vraceli domů s tím, že to třeba druhý den vyjde. V roce 29 BBY byla na pohřbu Luccy a pak i na oslavě Dne života v Karrambaculleku.
Klonové války ji vůbec nepotěšily a se špatným pocitem vyčkávala, jak se to vyvrbí. Roku 19 BBY zůstala jako jedna z mála nepolapených obyvatel Tyrvrarru, kteří zůstali ušetřeni zygerrianských otrokářů. Po rozkazu 66 se viděla naposledy s Jessicou, když je přišla varovat, co se stalo u Kachirha a s Republikou.
Když se pak začaly šířit zvěsti o tom, co se děje v okolních vsích, rozhodla se na nic nečekat a vydala se opět na cestu lesem. Díky tomu se jí podařilo vyhýbat otrokářským bandám a vyhnula se totálnímu nasazení v Táboře 52.
Na začátku roku 1 ABY opět dostala pocit, že se její čas chýlí ke konci, a vydala se zpět do Tyrvrarru, aby umřela doma. Tam zjistila, že město bylo zničeno i s jezerem. Zjistila ale, že dům jejího pravnuka Demonbaccy přežil, a schovala se v něm. Několik dní tam přebývala, přemítala o životě a že si nežila špatně, a dne 2. 2. odešla do věčných lovišť.

Unless otherwise stated, the content of this page is licensed under Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License